V prosinci je ulice jiná
i tma se zdá býti krásná.
Slyšela jsem zvony
z Náměstí Míru
a chytila úsměv do dlaní.
Těšila se na poetická
krásná setkání.
V zákoutí varhan
i kloubu historie.
Blízká restaurace
kreslila naše cukrové emoce.
Už konečně po staletí
budeme mít spolu Vánoce?
Čas tká další svítání.
Strach chvilku dá klid.
Spolu dáme cit.
Ach, básníku z hvězdy nezadané.
Jsi tu pro mě?
Přibliž tužku jemně.
Bojím se,
že se zase rozejdeme
v lásce z jedné krve.
Život, kostel, hvězda
po obloze pluje.
15.12.2023
mně osobně strach nedá klid
ale takové ustrnutí
kdy srdce zbledne*
06.04.2024 18:22:42 | J's ..
V mém životě hraje strach též velikou roli.dekuji za připojení zamyšlení k dané básni.
06.04.2024 18:25:19 | mkinka
Pěkná, mkinko.
Užívej slunečný den:-*
06.04.2024 14:02:03 | Žluťák