Návštěvnost
Ještě se držím?
Ještě se držím?
Mám plné oči něčích slz —
(kdo ti to vlastně píše, prosím tě?)
a plné ruce něčích hlav — jako bych
klečel v melounovém poli.
(Duben; Karel Šiktanc: Český orloj)
Ty slzy pálí, i když jsou něčí.
Ty hlavy tíží, proto klečím
a ruce nořím v hlínu.
Kořeny držím, nezahynu!
Je duben, na Hané léto.
Tělo jak papír slétlo,
dopadlo těžce na chodník.
Když hlava tíží, cítí vinu.
Ještě se držím, nezahynu!
Vyškubnu z duše pírko ptačí.
Budou ta zbylá k letu stačit?
Zas v sobě slyším něčí vzlyk.
A místo hlavy snad hlavy čtyři.
Každá si mele, každá radí,
každá má pravdu.
To
mi vadí.
Poletím.
Na Hané duben, něčí křik.
O jedno tělo, o stín míň.
Dokud se ...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskNahé srdce. Skutečná poezie...
12.04.2024 10:21:21 | Jan Kacíř
nerozletí...
11.04.2024 08:32:43 | enigman
Moc hezká...
10.04.2024 03:23:56 | Dreamy
Tak zde jsem moc ráda pobyla, už ten úvod, velmi hezký text.
09.04.2024 20:22:36 | Vivien
Určitě vstaneš a poletíš. ST. Silná emotivní báseň.
07.04.2024 21:38:14 | Paulín
Čtu již po několikáté za sebou... a líbí se mi čím dál více...
07.04.2024 20:47:53 | RadekČ
je slyšet cizí křik
ten můj držím pod krkem
víc neslyšet
hele má kozlí hlavu
ona podvádí
a děti
mlčeti zlato
já jsem
jsem čistý čistý
kalhoty od bláta
na rubu duben
mlčíme oba
jak mladé obilí
zaschlé
a bez vody
rubem duben
do krve
07.04.2024 16:04:04 | twisted.wicker
Která z hlav to vyhraje? Nebo kostkou si hodit? Když srdce jinam táhne...
07.04.2024 15:19:21 | Tomcat