když smutek okleští ti duši
a údy tvé zasnoubí se s nudou
pak všechno mé veselí vysychá a chřadne
bledé je vše, co bývalo duho
když plachty tvé se zkrabatí
a vítr přestane již do nich vát
pak i lodě mé
v údivu zůstávají stát
když bolestí už padáš
a nechceš letět výš
pak i křídla má jsou slabá
padám níž, níž a níž
Už druhej kousek, co se mi líbí – jelikož jsem si tě rozklik.."jestli mě naštveš"-dám si tě do oblíbených...-:)
Jen tak dál...
12.04.2024 00:51:21 | Robin Marnolli