Návštěvnost
Po letech.
Po letech.
Naposled jsme se viděli,
když tenkrát byli jsme dětmi.
To láska ještě nebyla,
domu jsme museli,
dřív, než se setmí,
a tvá sestra s námi věčně chodila.
Dnes se potkáváme na náměstí,
v hlavách nám víří
spousta vzpomínek.
Nikdy nás nepotkalo tolik štěstí,
abychom se častěji setkali:
slepota nás životem vodila.
Máme spoustu toho k vyprávění,
ty zůstala jsi sama, já sám,
děti nás oba minuly.
Ruku's mi podala v rozechvění,
a já tě na tváře políbil:
ta láska právě se zrodila.
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskNádherné ST. Kane... Taky jsem dneska v noci jednu nevinou vzpomínkovou složila,brzy ji tu dám...
14.04.2024 06:29:58 | Marťas9
Děkuji, když se den zklidní, má i múza čas se u nás zastavit. :-))
14.04.2024 10:30:48 | Kan
Krásné setkání. ST.
13.04.2024 21:22:39 | Paulín
Někdy se tak stane, že dva k sobě novou cestu najdou. :-))
14.04.2024 10:28:57 | Kan
Krásná, jemná, opravdově znějící.
13.04.2024 20:44:46 | Veru
To mě těší, že se Ti báseň líbí. Děkuji za komentář. :-))
14.04.2024 10:25:33 | Kan
nikdy není pozdě...snad
13.04.2024 17:22:41 | jort1
Myslím si, že pozdě není nikdy. Pokud to stojí za to, pak není. :-))
13.04.2024 17:35:08 | Kan
Moc hezká, příběhová...
13.04.2024 13:35:45 | cappuccinogirl
To já rád. Díky za komentář. :-))
13.04.2024 14:15:47 | Kan