Kroužení II.

Jednoho dne byl na mé zdi nakreslen zvláštní kruh...

Bylo to, jako by se přes závoj včerejší melancholie objevila radost...

Bylo to, jako by se řetězy otevřely a uvolnily mne na svobodu...

Jako by zpod sněhu dýchalo zorané pole...

Ani na jaře, ani ve dne, ani v noci – nikdy na tomto kruhu

nezůstane žádná otázka, která by zůstala nezodpovězena.

Ukončit to je někdy víc než zůstat.

Strávit noc v klidu a ráno utéct...

Mnohem víc je vybrat si elipsu,

A abych si nevzpomněl:

tu noc jsme se rozešli nebo potkali...