Kytara.

Ozval se kytary hlas,
a teď zase a teď zas.
Ještě dva tóny,
chladné jak mráz,
jak puklé zvony,
někde v nás.

Ozval se prasklé struny pláč,
jakoby narazil karabáč
na záda otroka.
Ptám se, k čemu, nač
předpověď proroka ?,
vždyť je to zelenáč.

Nechejme nástroj znavený,
je hluchý a bezcenný,
v poklidu spát.
Hlas bez strun má ztracený,
už nemůže hrát
složitý prstoklad.