Jsi plamen, oheň a žár
tvých ramen dotknul se král
rty žhavé ochutnat chtěl
teď hoří v pagodě těl.
Jsi pramen, peřej a splav
tvých ramen dotknul se dav
třpyt očí uvidět chtěl
těď padá v propasti těl.
Jsi hudba, píseň a hlas
tvých ramen dotknul se čas
zpěv Krásy uslyšet chtěl
teď bloudí v podsvětí těl.
teď... jen to chytře "namíchat";) moc pěkný text*
21.04.2024 16:53:51 | Sonador
Dík, co by na to asi řek Zoroaster?
21.04.2024 18:23:35 | Niška
to netuším, ale můžu ti říct, co na to já;) totiž, že bez netečnosti, nesmrtelnosti nedojdeš:D
21.04.2024 18:40:06 | Sonador
Ale já nechci nesmrtelnost, spanilá Sonador,
kde bych si ve věčnosti ustlal a uvařil boršč?
Každý začátek je i koncem.
Ať si jeho čas udrží každá bytost krásnej a čirej.
21.04.2024 18:48:51 | Niška
však to byl vtip... absolutní netečnosti nedokážeme dosáhnout;) a boršč by mi taky chyběl... napsals to hezky, děkuju*
21.04.2024 19:00:22 | Sonador