Na malém paloučku
sedí dívka
s krátkou sukní
a dlouhýma nohama
a jen tak po očku
shlíží dolů
do údolí
se čtyřma domama
Čeká až zře
ženu s drdolem
vyběhnout ven
panečku
v ní to vře
od hlavy až k patě
a huláká
směrem k paloučku
holka bláznivá
neseď v tom blátě
Mě nevyděsí
kdejaká macecha
co boky má
zbarvené moukou
běhám si po lesích
jen v krátké sukni
běhám si hopsaje
běhám si loukou
Po noze
leze ji brouček
a trochu ji balí
a vzývá k tanci
ona však stroze
avšak s rukou na srdci
dává mu ne
my oba jsme psanci
Navěky sama
běhat si po lesích
a ležet na stráni
porostlé mechem
její sprostá tlama
navždy už bez polibku
zato však čistá
svobodným dechem