Kavárna
Kavárna
Kavárna
Koukám z kavárny
na lidi kolem
představují si v nich rodiče,
jenž jsou vzdálení Bohem.
Taky po lázních chodili
na procházkách se k sobě tulili.
Ukápla mi slza, nikdy je živé nezřím.
Představa nesplnitelná...
Asi tak, jak bych teď
uviděla Petřín.
Petřín možná někdy,
a rodiče drahé také,
až sečtou se mi dny
Bůh pokyne shora...
To rozhřešení svaté.
Komentáře (5)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk24.05.2024 21:30:38 Emily Říhová
Smět tak vidět za obzor, nebo ještě dál,
pak smutek by nám jistě vale dal...
Smuténka Marti, opatruj se, objímám(*)
24.05.2024 22:30:21 Marťas9
Krásně jsi to Emily napsala, děkuji. Ještě jak naši žili, tak jsme několikrát probírali situaci, co bude pak, až umřeme.
I když byli věřící, nějaké ale tam bylo. Oni už tu pravdu, avšak nepoví. Necháme se překvapit třeba...se někde potkáme. Měj se krásně.
24.05.2024 22:41:13 Emily Říhová
Věřím, že se s těmi, co odešli tam někam "za obzor" zase potkáme... určitě je dost takových, které bych ráda potkala znovu, třeba jen na krátké objetí a nic jiného než víra stejně nezbývá... opatruj se, Marti... Krásný večer (*)
24.05.2024 22:49:55 Marťas9
Víra má velkou moc, proto věřme jakýmkoliv způsobem. Jak před 5 lety umíral můj 55 léty bratranec na rakovinu, poslední jeho věta zněla.,, Jednou se sejdeme." Ja mu na to odpověděla.,, To si piš." Pěkný večer Emily.
