Dívám se mlčky
očima dětí,
co je to báseň.
Ten starý sešit
vydaný v roce 1997
mi dodává úsměv.
Nedala jsem ho do sběru,
měla jsem volnost výběru.
Co řeknou další,
když se slovem přistanu?
Roky se táhnou.
Děti jsou velké.
Vzpomínky široké.
Vrásky mají svůj zákon.
Tak číst nám bylo dáno do vínku.
Ach, literární pramínku.
... také občas narazím na staré školní sešity... poněkud starší, než ty tvoje, či dětí, ale... děkuji, silná nostalgie... J.
24.05.2024 21:24:00 | mravenec
Po mně by to nepřečetl ani soudní písmoznalec:-)
24.05.2024 16:04:15 | Žluťák
Krásné Jituško, moc, moc... Krásný den, pordrav ještě dnes z uplakaných Luhačovic.
24.05.2024 09:53:24 | Marťas9