Tempus (Čas)

Čas je těžké břemeno,

chutná hořce, jako pelyněk.

Dutinami vyschlých žil

přetéká bolestí,

které se nedá vyhnout.

Den, co odchází, změnil se

v cáry, není to ztráta,

nebudu věřit ani v ten příští,

budu chřadnout v mrtvém stesku.

Nevěřím, že někdy bude líp.

Jeho je pomsta a ocel

rezavé jehly bodá do srdce.

Pokud se to stane,

nechť šepot Tvých rtů

požehná mou věčnost.