Na procházce.

Včera jsem od rána, celý zpitomělý,
poslouchal datla,
jak vybubnovává ortely.
Ty budeš žít a ty se připrav,
u tebe to nemá, už, cenu.
Najednou přestal a les si oddychl.
Koho zajímá, že to má za pár ?
Ta muzika mě mátla;
kde nechal činely ?

Čmelák si troufá na diviznu,
je plná včel, a ty nemají čas.
Sotva olíznul bliznu,
a už jsou tu včely zas.

Kukačka kuká mi roky,
dnes jí to nejde, pořád to plete.
Mám pocit, že místo kukání
se zajíká.
Kdo by dal na pověry
a věřil tomu,
co mu kukačka nakuká ?

Můj pes otočil hlavu k domovu,
podíval se na mě,
pak se otočil celý a šel.
Co naplat, má svou hlavu,
a já věřím, že ví, co dělá.
Přišli jsme, akorát, k obědu.