Tolik nadějí a snů
Tolik promarněných dnů
Tolik na sny prostých nocí
Tolik sladké vůně po ovoci,
Toužíme po věcech co nesplní se
zpíváme stále stejnou píseň.
Zpíváme píseň Dona Quijota,
zpíváme píseň proudů života.
Tóny píštal žlutozlatých polí,
údery sto let starých holí.
Kamenné sochy na průčelích domů,
svazky jmelí na korunách stromů.
Bělavé vzpomínky na opadané jaro,
mladé dívky popohnané žhavou letní parou,
Rudé a modré a růží vonné květy,
krása světa zachycená v půlce věty.
Koukám, že sraz literu měl na tebe pozitivní dopad a konečně publikuješ. Tato báseň se ti fakt povedla, je krásná a jestli bude celý epos v tomto duchu, tak to bude moc hezké "počteníčko".
11.04.2007 17:51:00 | prostě já
Zlatko moje... :)
Hejky je moc krasna....obdivuji tvuj styl psani,a chtela bych cely Epos...(ochutnávka nestačila ;) ...)No a taky by sis mohl dobít krediiitek,abysme mohli komunikovat... :)
Ju...??? No přijela jsem z toho Brna,totáálně unavená,zničená,otrávená... :(
Jak budes mit chvilku tak mi plsky bud pisni komentik,nebo smsku z netu,či z mobilu...Ok...??? Chjo... :(((
A taky bych chtěla další básničku...na přání.. :))) Prosim prosim....
No nic budu končit,sem se zas rozepsala.. :)))
Tak....Dobrou noc....Pac a Pusu,
Yours, Market.... :-*
08.04.2007 23:35:00 | Malá Trapka
Rad bych si to precet cely, akorat si se preklep (Dona Qijota,ale Dona Quijota)
Jinac klobouk dolu...
06.04.2007 12:37:00 | Dimi