Zrcadlo v katedrále

V zrcadle hledám sebe samu,
půjde o cestu směrem zpět.
V opuštěnosti šera chrámu,
hledám magický amulet.

Přibíjím vzdorné artikuly
na zeď, co stejně oprýská.
Řídím se dle své Zlaté buly,
možná, že je i sicilská.

Vracím se po své vlastní ose,
držím se smyslu povídky,
vyškrtnu vše, co nestalo se.
Zdůrazním všechny výčitky,

Ne vždy to bylo v katedrále,
nebo v paláci Medici,
fajn bylo být milenkou krále,
ač je to osud jepičí,

Občas jsem se za pravdu bila,
což je věc dosti nevděčná.
Hajzlů je totiž velká síla,
vždy z toho byla konečná.

Zrcadlo v této katedrále
o říši divů neví nic.
nezbývá, než jen šlapat dále
po pražcích času kolejnic.