Zaprášená...

Zrníčka prachu ulpěla mi na rtech
dusící polibek teď sušší mívá příchuť
nemilá překvapení v nazdobených dortech...

Oblaka prašná z dechu s vůní jahod
na řasách zem, pod víčky tuny písku
spalující smrště nenáhodných náhod...

Sazemi dálnice na tváři vydlážděná
překryta popelem s konzistencí krve
do šatu Sahary lehounce přioděná...

Základy mostu v pohyblivém písku
eroze betonu i sesuv říční půdy
v písečných bouřích na zem črtám rysku...

...Zaprášené svědomí, chuť bláta na jazyku
od dveří do Oázy zas marně hledám kliku...