Honcům vstříc

Ráno je mlhavé a rozechvělé
babí léto sestoupilo níž
trubky honců proznívají lesem

Smíme rozběhnout se proti sítím
proti střelám cizích tváří
smíme dnes zemřít

Honci jsou cizáci, břídilové
strach přelije se v otupení
smrt probudí se vábením
jsou stále blíž, snad na dotek
ještě dvě věty, tři slova
poslední údery, úděs
až zamotáni do sítí
a s prostřelenou hrudí
cítíme se konečně svobodní...