Portál

Jsem pro tebe pouhé zrnko prachu,

nějaká malá holčička,

která bez přizvání přišla blíž,

až na doslech a poslouchala,

tvoje verše, smutky, slova.

Nic ti po mně není,

konec konců nedivím se,

jsi přece protřelý autor,

píšeš pro celé davy.

 

Já jsem přesně jako oni,

tvoji čtenáři a posluchači,

a zvědavá, co jsi zač a kdo jsi?

Kolikáté slavíš letos narozeniny,

jestli jsi léta psal do šuplíku,

nebo ses akorát včera rozhodl,

že začneš psát a publikovat.

 

Taky bych se zeptala,

zda-li čteš díla nás ostatních,

tohle je zdejší symbióza,

alespoň ji nevyzkoušet

by byla chyba a ostuda,

nedovol sám sobě se jí dopustit. 

 

To jest první varianta dosažení úspěchu,

ta druhá je psát velmi dobře,

ne jako já - píšu ve spěchu,

hlídat si gramatiku a celkové znění básně,

a i když se ti to podaří, neboj,

i přesto dojde na kritiku

(nenech Ezopa aby tě zastrašil),

avšak tvoje řádky znějí slibně,

už zas skládáš, čtenáři?