Třicátý šestý dopis lásce

Už je to dávno,
co stopla Tě spisovatelka
a Ty jsi jí na chvilku
předal žezlo
v taktu snů.

To mezi rty
voňavé slovo rozkoše
i protékání potoků.

Psala, protože se o tebe bála,
že Tě ztratí.


Slyšíš s ní na zahradě ti ptáci?

Vezmeš jí za ruku
a budeš si hrát na milenci,
co kráčí.


Dny,

minuty,

vteřiny,



měsíce

i

paleta bez barev,

protože není

den rozkoše

bez druhé strany.


Občas je den tuhý,
když člověk miluje jediný.

Líbám na minulé strany.
Můj drahý.