O taktech a taktu...

Jsou lidé, které snad dobře znám,
někdy se jich na něco taktně ptám,
neb jsem jak malé dítě zvídavý,
v žádném případě však zvědavý!

A oni mi na to někdy nic nepoví,
cosi zavrčí a netaktně mi neodpoví,
já někdy mluvím o voze,
oni mi odpovídají o koze.

Známý ptá se, zda pamatuji dinosaury,
Piavu; a nebo divé maury,

Řka mu něco o lidském taktu,
hned se chytne toho faktu,
začne mluvit o čtyřtaktu,
plete do toho dvoutakt i Audi Quatro,
ještě, že ne zpěvačku Suzzi Quatro!
Sám má off road, 4x4 a čtyřtakt,
u taktu mu ale nezabírá kontakt!
Dvoutaktů že též valem ubývá,
neb povolení v budoucnu pozbývá.

Tomu, kterému když taktu ubyde,
na renomé mu tak mnoho nezbyde!
Neslyšet to, nevěřím, že je to fakt,
Boží prostoto! A kde zůstal takt?

ještě, že tu máme hudební takt, akordů škálu,
taktovky v rukou dirigentů, kol krku šálu.

a já křičím forte, že ne quatro,
skočil bych z okna, ale je to 10.patro!
Kopnout ho do řitě, bouchnout ho teda,
po ruce jen kniha - Židovka z Toleda...

Vidíte, trpím chorobnou upovídaností,
logománií, aby toho nebylo dosti...
Nemaje agorafobii, vyšel bych spššně ven,
ale on by mi jmenoval všechna quatra po celý den...

To psaní mi ale dělá fušku,
potřebuji asi novou tužku...
A na jeho dotaz, k čemu mi to je?
Přece se nepoddám amnézii bez boje...

2006