Mám tě rád

Nemám slohu, ani stylu
nejde mi moc pravopis
vždy se pustím do paskvilu
a špatný je můj rukopis.
Nehodím se na satiru
a kdybych uměl verše psát
tak dávno, už je na papyru
v rýmu psáno mám tě rád.

Neumím ti ódy skládat
na to, že jsi luční kvítí
však můžeš u mě předpokládat
že lapený jsem do tvých sítí.
Buď si děvče celkem jistá
v tom nemá smysl dál ti lhát
že kdyby jsem byl trumpetista
tak pod okny ti budu hrát.

Nevím jak mám složit slova
a do nich svoji lásku dávat.
Tak opakuji zas a znova
a nemá smysl, dál se hádat.
I kdybych byl Casanova
chudák, či aristokrat
bych jen tebe v srdci choval
vždyť víš přece,...že mám tě rád.