Veselé stáří.

Jsem ve věku, kdy holky na ulici,
chtěj mi splnit přání grátis.
Co teď ?
Vzpomněl jsem na starou učebnici,
na obrázky v ní a nadpis.

Hrome ! mám do toho jít ?
Sílu, tu dávno mám za zenitem.
Co teď ?
Měl bych, snad, s nimi promluvit,
než kauza ta, stane se hitem ?

Nejlépe z očí do očí, promluvit si;
vešel jsem dovnitř, do baru.
Co teď ?
Povídám té první, holka nemysli si,
že naladíš starou kytaru.

Smála se od ucha k uchu, jak divá,
dívám se, že svůj dech ztrácí.
Co teď ?
Řek jsem jí, ať se mi neposmívá,
že nejsem tu pro legraci.

Jak jsem ji poplácal po zádech,
hned dusit se přestala.
Co teď ?
Dědo, běžte ven, počkejte na schodech;
no, tím mě naprosto dostala.

Víte, s Božkou jsme se na Vás smluvily;
tak, aspoň to všechno víte.
A teď ?
Naše plány se zhatily,
teď, už, se bát nemusíte.