Obrázek baráčků
a u sousedů
tváře dětí.
Známe se.
Jsou zlatí.
Ulice klidná bez mráčků
a já někdy
přijdu povídat pohádku.
Zůstal mi pohled
i šťastných cyklistů,
co táta volá
s krásou slov.
Jsi moje holčička,
žádné ořezávátko.
Tak pojď.
Vlak přisune všechno blíž.
Zeleň, příroda i klid.
Krásná neděle
vesnicí křížem krážem
počíná znít.
Být milý není hřích.
Každý rád vidí smích.
18.08. 2024
... tak se usmívej; častěji... ;) ... a děkuji...
28.08.2024 20:29:39 | mravenec
Tvoje básně jsou snadno rozpoznatelné svou osobitostí a je třeba si je číst nahlas. Je mi z nich sladko a mile. Tak jo, Mkinečko, díky.
27.08.2024 11:52:01 | Matahaja
Svými slovy maluješ nádherné obrazy. Jako tento (ne)obyčejný s domečky, vesnicí na trati a parádním závěrem, který hřeje u srdce :-*
26.08.2024 20:02:32 | Amarylka
pozitivní
26.08.2024 10:52:21 | sokol a lípa
Ta se Ti moc povedla Jitu, je uklidňující, jako by mě vracela zpátky do dětství.
25.08.2024 16:06:52 | CULIKATÁ