Obraz skromné slzy
Obraz skromné slzy
Přála si uzdravení
a věřila v obrodu duše.
Ta skromná Venuše,
co pustila si žilou,
aby její krev
dávala smysl
po staletí
v obrazu víry.
Za ní stál
drahý a svatý.
Je to jen socha,
ale nerozložili jí na díly.
Myšlenky na spasení
rodily v ní extázi.
Láska je čistá
a nenávist
na stůl se nehodí.
Ale jsme všichni bratři či sestry?
Originál pochybností
napsala na pergamen.
Jsem jiná.
I slza pádlovala do kamen.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
uvnitř jsme bratři a sestry / bez rozdílu
jen kapoty jsou variantou vzhledu
pozlátko, které cestu k smíru
dělí a kastuje / pak mnohý zadek vpředu
:)
02.09.2024 11:15:59 | šuměnka
mně krev nedělá dobře
02.09.2024 00:12:42 | sokol a lípa
Láska a nenávist jsou hrozně rozdílné city, paradoxně se jeden ve druhý dokáže změnit lusknutím prstů... a to nejen první ve druhý... zažil jsem obě varianty.
Pěkná báseň, mkinko:-*
01.09.2024 13:02:57 | Ž.l.u.ť.á.k.
Objímám. Děkuji za milé čtení. Přeji pěknou neděli a vše dobré a hodně lásky, která se nemění, ale je věčná jako hudba Mozarta.
01.09.2024 13:05:20 | mkinka
I tobě, mkinko.
Mozartova hudba je lék, inspirace a v hudbě vyjádřená nejen láska, ale snad všechny možné lidske city. Miluju jeho opery.
01.09.2024 13:13:39 | Ž.l.u.ť.á.k.
