Stará plachta.
Stará plachta.
Plachta se zavlnila,
racek polekaně vzlét'.
Možná tak učinila
naposled.
Je stará a potrhaná,
drží ji jenom záplaty.
Od práce umazaná,
jako ty.
Dnes už jen marně visí;
rybář ji zapomněl.
Bývala nejkrásnější - kdysi,
kterou měl.
Poslední tipující: IronDodo, Marťas9, karolinakarol, enigman, Uličný, Marten, cappuccinogirl, Jeněcovevzduchukrásného, Ž.l.u.ť.á.k., Anfádis, ...
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk09.09.2024 16:41:26 cappuccinogirl
Přísahám, že čtu až teď:-)))
Ten slovíčkovej synchron je neuvěřitelnej, někdy...
jsem ráda, že sedím, bych překvapením upadla.-)))
09.09.2024 16:47:26 Kan
Někdy se to tak přihází, až máš pocit, " že tu coš něgra ". :-))
10.09.2024 11:04:50 cappuccinogirl
"Že tu coš něgra?":-)))
Napojení vylučuješ???
Já ne...
páč já prostě na tebe slyšim a hodně...a to je právě, co mě tak překvapuje... ty nečekaný chvilkový silný momenty, kdy k tomu tak nějak dojde a já vůbec nevim, jak je možný, že se to stalo:-)))
Ale nepřemejšlím o tom, od tý doby, cos mi vlez do snu, či do snovýho vědomí, nebo podvědomí, nebo čert ví čeho, jenom abys "pomoh" už to beru jako fakt:-))) Prostě to tak je:-))) Díky že jseš:-)))*
10.09.2024 11:48:52 Kan
Takovou situaci nevylučuji, i když se to nedá racionálně vysvětlit. Zažil jsem to u svého mladšího syna. Starší syn je napojený na mou ženu. :-))
09.09.2024 12:10:44 šuměnka
splnila účel - říci by se dalo
ta stará plachta, co viděla svět
vzdouvala tváře, když hodně zafoukalo
vlastně jí trochu skoro závidět
a tak je tohle - pocta pouti její
tomu, jak veskrz užitečná byla
že plachty tělem - lodě pohánějí
a že v nich vlastně jistá vlastní síla :))
