Sbírka: Léto života
naše Země se zlobí
a smutnou píseň zpívá
že nic nezbude po ní
že mrtvola z ní je živá
naše Země se hněvá
na svoje děti
že z modré bude hnědá
od desíti k pěti
naše Země se zlobí
a dá nám to sežrat
s tak mocnou silou
radši si nehrát
naše Země je smutná
jak pusté štěně
a začne být krutá
na lidské plémě
naše Země už pláče
a my jsme hluší
teče jí krve
z nosu a z uší
naše Země chce vodu
tak dejme jí napít
však pudem lidského rodu
vždycky je zabít
Naše Země nás přes to všechno - miluje
jen zdvihla prst a hrozí - dává lekce
však večer všechny schoulí do náruče měkce
a šeptá něžná slova, houpá, snění maluje :)
20.09.2024 10:38:42 | šuměnka