Syn hasič
Syn hasič
Krátké setkání
a fotky,
kde čerpal vodu.
Teď už nemusí
hlídat Prahu,
tak jede kolegy
vystřídat na Moravu.
Unavený a skromný.
Dá pozdrav
skoro němý.
Nemluví, ale dělá.
Ochota a pomoc
nepotřebuje slova.
Je dobrovolník
a jen se směje.
Dostanu žvanec
a tělo víc nepotřebuje.
To švarný hošík cválá,
nosil pytle
až necítil záda.
Ruce má sedřené.
A srdce pravé.
Ale v duši žádná jizva.
Pro mámu je hrdina
a tím si je jistá.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
... prostě chlap... děkuji...
24.09.2024 21:17:01 | mravenec
Hasiči by měli dostávat metály, za to co všechno absolvují povodně, nehody, požáry. Na nich jsou ty první pohledy na všechny ty hrůzy. Klobouk dolů. A když se k nim přidá i ta skromnost, smekám dvakrát.
21.09.2024 07:57:35 | Marťas9
Skromnost, neskromnost...tohle by se mu jistě líbilo.
Pěkná, Jituš:-*
20.09.2024 19:49:29 | Ž.l.u.ť.á.k.
povedené, pěkné, přiléhavé, srdečné ... ST**
20.09.2024 14:47:09 | Pablo Kral
On si to zaslouží a třeba tu básničku tady najde.On ví, že jsem tady na Literu.Je to překvapení pro něj .
20.09.2024 15:06:17 | mkinka
