Město smutku

Přeplněná ulice, přesto cítím se sám

Ve výkladních skříních vidím odraz nás dvou

Odraz lásky a naděje

Cítím vůni těch dnů...

Minulost

Oceán slz už odplavil moji víru

Z tvé tváře v mé mysli zbyly jen obrysy

Vzpomínky mizí, stejně tak tvé doteky

Stojím tu sám

V hlučném davu jen prázdno v mém srdci

Kroky mé nevedou ke světlému konci

Tam, kde sídlí láska, se naše duše nepotkají 

Ulice ticha, město smutku

Temnota, pláč, beznaděj, bol

Toť budoucnost má, kde moje srdce navždy bude o tobě snít