Jen...
Jen...
To budou asi ty etapy.
Nakonec se poutník vrací ke svému zdroji.
Ale musel dostat průpravu
jak nosit mošnu,
sbírat do ní vzácné kameny,
vyhlížet v jejich měsíčním
i denním třpytu jejich taje.
Aby je vysypal na holou zem
a postavil z těch střípků svůj pomníček.
Pak přišla bouřka a kamínky odplavila voda.
Jen Zem.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
není marnost uchopit kámen a přenést ho přes cestu, je marnost se k tomu stále vracet ;)
27.09.2024 16:31:13 | zase já
Tohle je ti zvláštní, Niško... Včera jsem potkala poutníka, kterej mě vyzval, abych mu zažvatlala svý veršovánky...on na oplátku pohladil zápisem ze svýho denníku, to všechno blizoučko kávy voňavý...a dnes ty...s tímhle pojetím:-)*
27.09.2024 13:28:49 | cappuccinogirl
To byl nejspíš můj bratr, on teď operuje kol Olomouce.
Nebo nějakej jinej příbuznej, to je fuk. *)
27.09.2024 13:45:05 | Niška
