Splynutí

Řeka mi šeptá tajemství, co nechci slyšet,
les mlčí, jen vítr zpívá mojí píseň.
Srdce se vznáší nad propastí lásky,
zatímco rozum potají, sbírá sedmikrásky.

Pod dlaní cítím jak mi zvolna roste tráva,
do zad pak slunce, paprsek mi zabodává.
Duše se po tmě v horách prochází,
mé nahé tělo mlčky, protíná tisíc extází.