Přemítání

Prošel jsem spoustu lesů,
přebrodil mnoho řek.
Spatřil jsem stovky vynálezů,
slyšel nespočet historek.

Poznal jsem pravou lásku,
i její druhou tvář.
Někdy jsem na očích měl pásku,
jindy nad hlavou svatozář.

Občas jsem mizel ve stínech,
a pak se zase vracel.
Viděl jsem lidi ve všech odstínech,
a někdy z toho zvracel.

Navštívil místa, kde se tajil dech,
kde čas se zastavil.
Snil o vílách a pokladech,
když den se vytratil.

Hladil jsem prsty kůru stromů,
počítal tenká stébla trávy.
Rozložen do atomů,
usínal s bolehlavy.

Zažil jsem, víc než dost,
tak s úctou klaním se.
Život je jako most,
kde skončí, dozvím se.