Ráno nebuď spěšné

Hora zpovědí
snímá a hladí
kočičí hřbet.
Ve dvou bez slov
se dá přeci rozumět.

Jaký je rozdíl
mezi kočkou a člověkem?

Vlak letí nenávratnem
v tratolišti
ozvučení listí.

Kdy vrátíme se k lidství?

I vesmír je nebezpečný.

V závětří dýchá
prašné bytí.


Je svět zakletý?


Zámek samoty
je nedotčený.


Zvíře ví vše,
člověk ne.

Je ješitný.


Stop.

Bez hazardu krok.

I když okolí se baví alegorií.

V závěru prach se čistí
a vzduch rozpráší opadané listí.


Ahoj, podzime.
Už si zvykáme.
Nespíláme.

Jen slovem plašíme
s múzou uvnitř i vně.
Tu zemi vlhkou
kořením kypříme.

Ach, rána v souvětí
neprobádaného dne.

Přečetli jste?

Vydechněte.
Nic neuteče.
Ty můj světe.