jsem kdysi prázdná nádoba přetékající
vším tím hnusem pokrytectvím přetvářkou
je toho už moc
každý chce tahat za svůj konec provazu a nikoho nenapadne
táhnout společně za jeden
nikdo už nikdy nic převratného neobjeví
nic mě už tak neoslní
skončilo období objevování začal čas vzpomínek
čas nostalgie
mravenci se stále drží
ale za rok
se už neshledáme
moje touha žít neumřela
jen spí
snad jen spí
Napadlo mě, kdyby všichni táhli na jedné straně - co by bylo na druhé? Jestli nic, tak by vznikla valná hromada.
11.10.2024 12:52:21 | Jan Kacíř
Asi jsem moc ráda, že nepoznám, že končí období objevování...protože jenom vzpomínat, to se mi zdá sice pěkný, ale až příliš jednostran...
Dokud se budu mít co učit, budu mít i co objevit...a já to vidím nadlouho, jsem...pomalej žák:-)))*
10.10.2024 22:15:06 | cappuccinogirl
Někdy nám život dává rány
A my máme pocit
Že jsme v tom sami
Naděje ovšem
Nikdy neumírá
Život je krásný
I když nás
Někdy víc svírá...
(Taková rychlovka v reakci na text)
10.10.2024 19:16:33 | Calli54