...
...
Šla městem
náhle zaplaveným tmou
rozcuchané plavé vlasy jí lemovaly tvář
když zaslechla vítr který svlékal břízy
Snad někdy
jednou za několik let
se její roztoulané prsty ohnou
aby urovnaly pár květin
Kolem už domy spaly
ztichlé křoví
jen někde staré housle za skříní
daly se znenadání
do pláče...
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
asi rád svléká břízy
ale břízy se neohnou
ty se v něm lehce zlomí
i kdyby probouzel skříň
jak to srdce... a vichr
noční houslový král
břízy jsou velmi jemný materiál
a kůra hoří i mokrá
tak možná kdyby jim o lese vyprávěl ve tmě
chtěly by bílé břízy vesele svítit
zamilované do básníků noci
do těch vánků
které je svléknou a nechají lásce napospas*
10.10.2024 20:04:53 | J's ..
