Když něžně hladím struny na kytaře.
a cítím polštářky svých prstů,
tak vidím tebe, jak píšeš do diáře,
zbavená všech svých smyslů.
Když zpívám písně, i ty falešné,
po nocích, v křesle schoulený,
na proti sedíš, tělo odhalené,
a oba plni toužení.
Když chci jít spát, oči však otevřené,
tak na strop s úsměvem se zadívám,
na něm jsou fantazie nakreslené,
a já tak s láskou usínám.
to se krásně čte
a věřím, že tobě nádherně žije!!
23.10.2024 10:51:40 | šuměnka
nádhera je slovo silné,
použil bych trochu jiné...
občas žiju si jak král,
někdy však zamotám se do spirál :)
23.10.2024 12:06:52 | die4roses