Když slyším starý fláky,
připomene mi to čas dozadu.
Vzpomínky plují v mysli jak ořechový skořápky po hladině.
Planou v nich svíčky
a já tajím dech,
abych je snad nevyplašila závanem přítomnosti.
Protože dnešek je jak černý náhrdelník z perel omylů.
Kvůli němu už nestrkám hlavu do pestrobarevné oprátky naivních snů.
Ale když slyším starý fláky, jdu znova ve stejných šlépějích jako kdysi,
zakopávám o stejné chyby jako kdysi, se slepou vírou jako kdysi...
ale najednou pro to mám pochopení.
ST...tady se nedá jinak. Smekám nad tím, jak je to napsaný a jak je to přesně trefený -do života.
23.10.2024 18:39:30 | cappuccinogirl