Hluboké vzpomínky

Slyšela jsem baladu,
kde nitro kvílelo o hladu.
To podkroví snímalo
hlubokou mlhu.

Vzpomínala jsem na naše posezení,
Tvé oči a nevyplněné sny.


Láska je bolest,
ale nad ní není.


Proč žíti bez milování?


Hle, hrdlo se jen bojí
dalšího zklamání.


Raději přátelství
než tuna nenávisti,
co neodvane
ani podzimní listí.


Promiň.
Bolí mě záda
zas nad propastí.


Jsme tu jen chvilku
jako hosti?


A drsně se tříští
naše kosti.


Milióny proroctví.


Nu což.

Život je zaplať
nebo měř.


Tenká lávka
i častá lež.


Pijme z kaluže,
ať přežijeme
z lánů strmých cest.


Huj.