Šera
Šera
Šera pijí krev jako blondýny s brčky
cucající je z nocí bezesných,
bláznem já stávaje se mlčky
jako když k pláním lehce přiléhá sníh.
Mlaskání omítky tichem se válí.
Fantazie či zázrak snad?
Pak nesplněných snů v doutnajícím čaji
dechem zkouším se dotýkat.
Po krátku zase chvíle zrní šerem,
co pod víčky ulpělo mi z probuzení,
jako kulka těsně před výstřelem
čekám marně, až se něco změní.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk04.11.2024 11:10:48 šuměnka
"Pak nesplněných snů v doutnajícím čaji
dechem zkouším se dotýkat."
tohle je moc krásný příměr, myšlenka
kolik dá se toho najít?
kolik dá se ochutnat...?
03.11.2024 21:49:10 jitoush
...Zasejc jednou jsi pěkně pobásnil.....ta šera někdy vcucnou a nepustí a buď padne
smutek a marnost,anebo v té mlžnosti uvidíme obrysy nadějné.....i ten paprsek pronikne.....Ji.
