lituji všeho, co jsem řekla
lituji všeho, co jsem řekla
Lituji všeho, co jsem řekla
v pozdních hodinách za nočního světla:
tajemství a obavy,
co nikdy neměly opustit bezpečí mojí hlavy.
Myšlenky měly zůstat skryté,
předtím vždy byly odbyté.
A pak za tichého temna,
vlna zoufalství se zvedla.
Těžké jako stěhovací krabice
padaly mi bezlítostně na plíce.
Potřeba sesednout z kovbojského sedla
a předat otěže vnitřního pekla
tobě,
kdo ses o to neptal.
Kdyby se někdo aspoň někdy zeptal.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Chválím, žes našla odvahu,
nenechalas ji za dveřmi na prahu,
vždyť sdělené zoufalství se dělí na polovic
ať úsměvem můžeš zase ozdobit líc...
Opatruj se, Filipo :)
11.11.2024 20:00:02 | Emily Říhová
K tomu stačí jediné:
Prekřížit ruce nad hlavou a 3x zatleskat
A říct : RUŠÍM A MAŽU (klidně v duchu)
pak, cos pustila ven, to pomine
A nemusíš se bát
že něco narušíš, tím je to v suchu..
:)
11.11.2024 18:55:02 | šuměnka
