lituji všeho, co jsem řekla
lituji všeho, co jsem řekla
Lituji všeho, co jsem řekla
v pozdních hodinách za nočního světla:
tajemství a obavy,
co nikdy neměly opustit bezpečí mojí hlavy.
Myšlenky měly zůstat skryté,
předtím vždy byly odbyté.
A pak za tichého temna,
vlna zoufalství se zvedla.
Těžké jako stěhovací krabice
padaly mi bezlítostně na plíce.
Potřeba sesednout z kovbojského sedla
a předat otěže vnitřního pekla
tobě,
kdo ses o to neptal.
Kdyby se někdo aspoň někdy zeptal.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk11.11.2024 20:00:02 Emily Říhová
Chválím, žes našla odvahu,
nenechalas ji za dveřmi na prahu,
vždyť sdělené zoufalství se dělí na polovic
ať úsměvem můžeš zase ozdobit líc...
Opatruj se, Filipo :)
11.11.2024 18:55:02 šuměnka
K tomu stačí jediné:
Prekřížit ruce nad hlavou a 3x zatleskat
A říct : RUŠÍM A MAŽU (klidně v duchu)
pak, cos pustila ven, to pomine
A nemusíš se bát
že něco narušíš, tím je to v suchu..
:)
