Anotace: Z cyklu smotanej verš
PODZIMNÍ MELANCHOLIE
Mraky si hrají
ve zlatavých barvách.
A nad mou hlavou se vznáší
mlžnej opar vědomí.
Ležet ve stínu.
Nechat se hladit větrem.
Cítit chlad podzimních kapek deště.
Tiše tlít.
Brána vnímání se pomalu uzavírá.
Není slyšet nic.
Jen jak z melancholika
krev lhostejně vytéká.