Znova
První den jako nitka,
trhlinka na porcelánu tenká jako vlas,
jako na zem spadlá omítka,
kterou černou botou překračuješ právě včas.
Druhý den jako krev na polštáři,
noční můry skvostný pozůstatek,
jako zarudnutí mrtvých tváří,
které vdova schovala pod hedvábný šátek.
Třetí den jako bezkřídlý pták
uvězněný na špičce vysokého stromu,
jako šedavě popelavý mrak
plující k přístavu do Nikam a k Nikomu.
Čtvrtý den jako odraz očí,
kterými tě zrcadlo surově svléká
a v mžiku na tebe zaútočí,
jak to jen umí sama duše člověka.
Pátý den jako něžné pohlazení:
„N i c s e n e s t a l o“, jak nebeská to slova!
Mažu stopy po mukách a utrpení,
jen aby koloběh viny začal zas
z n o v a.
27.11.2024 17:01:07 CoT
skoro jako stvoření světa. to je taky neustálý koloběh viny. ne, to asi ne. ale koloběh to je.
16.11.2024 00:11:15 Gaspi03
A den šestý, sedmý?
Víkend
Odpuštění?
16.11.2024 00:13:25 Jordliana
Pokud je čas, dojde v neděli i na odpuštění, které ale pondělí stejně zase smaže. :D
15.11.2024 19:20:39 jitoush
.....No je to skrznaskrz......přímo rentgenově.....ovšem krok stranou je možný,vystoupit z vysilujícího kolotoče......Ji.
15.11.2024 17:37:13 uživatel smazán
třeba se z toho kolotoče někdy dostaneš