paprsky slunce nás protínají
na kůži lechtají
proti srsti hladí
a myšlenky v mé hlavě protestují
…
něco našeptávají
a najednou jsem prázdný
ale v srdci už nemám hlad
nechci jíst
dneska tě objímat
ani s tebou spát
jsem naší lásky vrah
19.02.2025 13:47:09 Jiří I.Zahradník
Skvělá poezie.
Už tě dávám do oblíbených.
19.02.2025 13:59:47 Gaspi03
Velice Ti děkuji :-)
Hodně to pro mě znamená, protože jsem jen domácí pisálek, poetický barbar, který si píše jen tak pro radost, nebo si vypisuje myšlenky z hlavy :-)
21.11.2024 17:17:25 šuměnka
naopak - jsi lásky zachránce nyní
protože necháváš ji volně jít
a dáváš prostor, aby našla místo
i pro vás - mimo vás, zas formou čistou
a vrátila se někdy skrze ryzí cit
(když nyní oba pouze svazuje a klíní)
21.11.2024 17:26:22 Gaspi03
Souhlasím, mělo by to tak v tom vztahu být, vždy by měl být alespoň jeden, kdo to rozsekne, aby mohli každý dál jít, žít, být šťastný... :)
Dekuji, šuměnko, o5 jsi mi krásně zašuměla :)*
21.11.2024 12:17:29 uživatel smazán
Smutné... Pravdivé...
21.11.2024 11:06:41 uživatel smazán
to už není jen nálada asi