Jen tehdy ...
Jen tehdy ...
JEN TEHDY ...
Pláču jen tehdy,
když předčítám potichu
a slova se váhavě vznášejí v bezvětří,
tehdy se vzdávám
i posledních nadějí,
že básník mě pro jednou bolesti ušetří.
Pláču jen tehdy,
když předčítám v samotě
a svět mi nad hlavou, jak mrchožrout krouží,
tehdy mi hořknou
tvá slova na mých rtech
a zůstávám jenom já, co po lásce touží.
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Ono záleží co člověk předčítá...
Nejsou všechny texty vhodné pro každou příležitost.. :-)
20.10.2025 14:26:18 | La Suneteto
Já zásadně čtu poezii smutnou :D
20.10.2025 16:10:10 | Jordliana
Rozumim. Ale neni to škoda?
Taková rozverná poezie nebo poetika hraní se slovy... povzbudí, potěší. :-)
20.10.2025 21:26:01 | La Suneteto
Ale jo, ale nepřijde mi to jako ta pravá poezie. Chci, aby mi báseň něco dala, na přemýšlení, na cítění, a to pro mě dokáže jen poezie vážná :D
20.10.2025 23:16:09 | Jordliana
tehdy je ale jen málokdy že...
29.11.2024 22:44:41 | enigman
No, když člověk pak často předčítá potichu a v samotě, tak se z tehdy stává mnohokrát. :D
29.11.2024 23:34:01 | Jordliana
pěkná touživko
já chci taky ať mi láska předčítá
ale už jsem jak vítr poslal svou motorku do žita*
27.11.2024 16:54:34 | J's ..