Proč musím být vždycky ta jiná?
Ta, co se hloupě ptá
Ta, co nešeptá
Ta, co tohle může a tamto nemůže
A asi nikdy si nenajde muže
Ta prokletá a ta výjimečná
Ta, co nemá skoro žádné přátele
Ale přesto ji neopouští naděje
Ta, co nezapadá
svým vzhledem, svou výřečností
Ale umí poctít svou srdečností
Jsem unavená z toho být jiná
Jsem unavená z toho být divná
Chci prostě jen zapadnout
A všechny obejmout
Nebojovat o přijetí
Sejmout ze sebe tohle
prokletí
Jedného dňa, a ten deň príde, ver mi... budeš hrdá, že si iná, budeš vďačná za svoju inakosť pretože si uvedomíš, že si si ňou k sebe pritiahla tých pravých ľudí, nie tých ku ktorým sa dnes snažíš zapadnúť ale tých, ktorí sú už na ceste za tebou aby sa mohli stať súčasťou tvojho života :)
07.12.2024 20:37:55 | Dávid
Neber to jako prokletí, jinak vnímat to zkus...
Jsi krásně jiná, mně se líbíš, jsi prostě extra "kus"
Mimořádnej originál člověčí,
co za přátelství srdečností, něčím že sebe, se odvděčí*
Moc pěkné dílko*
05.12.2024 10:48:00 | cappuccinogirl
Moc děkuji za tak nádherný komentář.
Občas je pro člověka těžké to takhle vidět, ale děkuji. Takovéhle komentáře umí mít až magickou moc.
05.12.2024 15:01:56 | Saléda