Rozcestí
Rozcestí
Rok dvacet čtyři
je rozfoukané chmýří,
zbyl z něj stonek ze vzpomínek utkaný.
A někde mezi hvězdami
mizí pomyslný lampion štěstí.
Stojím sama na rozcestí
se svým strachem a nadějí,
mezi nimiž myšlenky zápas svádějí.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Rok dvacet čtyři
je rozfoukané chmýří,
zbyl z něj stonek ze vzpomínek utkaný.
A někde mezi hvězdami
mizí pomyslný lampion štěstí.
Stojím sama na rozcestí
se svým strachem a nadějí,
mezi nimiž myšlenky zápas svádějí.