Aurum

Bláto mi voní jako věž ze zlata

prosakuje do panenských blan

vůně spocených koní a bláta

leží mi na prsou ze všech stran

Poupata zazděná do cementu duše

jak protoplanety stříbřistých disků

to čmelákům voní zlato i po tmě

jako mne medu plástev na louce

Prorůstám do žlutých odstínů dne

ty i já voníme zlatými zvonky narcisů

bolí mě tvá rána

ach bolí i noci stesk

Však zlato lásky tepe v krvi světa

jak v povětří blesk

jak tvých očí lesk ...