Doufat? Nedoufat!

Doufat? To se nevyplácí,

člověk jen sám sebe ztrácí.

Doufat? To je víra v něco,

na místě stát, věřit v lecco.

Doufat, to je zaprodání,

duše čeká na pokání.

Doufat, úkol nesmyslný,

ďáblův klam to důmyslný.

Nechci doufat, nechci dál,

věřit jak ve špatný grál.

Jest to moje přirozenost,

jako těžká umíněnost.

Osvoboďte mě z těch pout,

vlastní cestu chci si kout.

Rozhodovat o svém směru,

nepobývat déle v šeru. 

(Přesto v koutku duše doufám,

vlepte mi, vím, že si troufám.)