Bolí jizva světla
vánočního stromečku
i samotný stín nahého těla
kohoutí peří
pestrobarevné
stočené k ocelové šedi západu
Bolavý den noc
i co se líbá když se setmí
Bolavá upřímnost
tvá otevřená náruč
sleduješ mé oči
porážejí zvuky
Miluji tě
Bolestivé zrcadlo
ve kterém se zračí tyto řádky...
To jsou neskutečně nádherné řádky. Dotýkající se. Samotného kořene srdce. Musím číst stále dokola. Cítím opravdovost. Ve které chci setrvat. Do které se chci vracet.
03.01.2025 16:45:58 | ukrytá v máku
Nevýslovně si vážím Tvých slov a pocitů, které se někde uvnitř hluboko dotýkají...
Moc děkuji, Markét...
05.01.2025 18:16:00 | RadekČ