Je to tu znovu,
ve tmě tančíme spolu.
Jak uragán a vánek bez dechu,
tropíme společnou neplechu.
Hvězda za hvězdou padá,
zastavit to, je marná snaha.
Jejich zář rozsvěcuje tmu,
ta pomalu klesá dolů ke dnu.
Již tančíme v záři a bezvětří,
Slunce síly nešetří.
Lesk těch padlých hvězd pomalu hyne,
těsto na lásku rychleji kyne.
Pořád tančíme spolu,
dokola, znovu a znovu.
Ty, Uragán co tropí neplechu,
a já Vánek napořád bez dechu!
Název je jedna velká nakonec nevyužitá insirace... Vyhazovalo mne to z jednoduchých rýmů. Těsto(těžkopádnost) bych těžko dal do básně, která má být o tanci. Bohužel to nesplnilo očekávání. Někdo kdo dokáže vymyslet název jako je Tanec bez dechu, má rozhodně navíc.
11.04.2007 17:32:00 | Mors