Na hřbitovní zeď
přednesu ticho
a srdce protne větu
v tom krásném
nebeském letu.
Nepřenesou myšlenky
na svět Lazara.
Jen slovní meče
se utiší,
aby zem
místo krve
byla zelená.
Kdo předává slovo,
ten neumírá.
La a la.
Tanec v dálavách.
Krok do mála.
Zem kluzká
na Sahaře nebývá.
Je to báseň?
Luna?
Bílá holubice je vysílená
a nevnímá.
Místo míru
střelena je do klína.
Pírko dopadá.
abstraktní dílo
23.01.2025 13:56:12 | dělník básník prozaik