Na okno prší

Chtěla jsem psát
jinou báseň,
jak se spojíme s vesmírem,
ale okno dalo klapky
a já se bála,
kdy vypadne slovo z něj.

Zrcadlo raději nedráždil
zelený mužík
a já kýchání
dala pod čepici.
Ještě k límci.

Pozor.
Zazvonila hrana
a já právě nakynula
jako buchta
oblečená
a Horáčková.